Inflace a růst cen - kdo za to může?

S inflací se pojí růst cenové hladiny. Ceny obecně stoupají, lidé za své finanční prostředky mohou nakoupit méně, ekonomicky se to označuje jako snížení kupní síly peněz.

Příčiny inflace

Inflace může mít celou řadu příčin, ekonomové je dělí do dvou hlavních velkých skupin – na příčiny poptávkové a nabídkové. Obecně pak inflace vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým množstvím zboží v ekonomice. Jakákoliv nerovnováha se projeví inflací nebo deflací.

Příčiny na straně poptávky mohou být různého původu. Poptávka stoupá, a tím stoupá i cena zboží. Poptávající chtějí nakupovat zboží, sami tím však způsobují, že hodnota jejich peněz slábne a nakoupí za ně tak méně zboží. Zvýšení poptávky má na svědomí například zvýšení množství peněz v oběhu. To může být kupříkladu následkem vstupu zahraničních investorů na trh či zákrokem centrální banky.

Případem, kdy dojde k inflaci bez změny množství peněz v ekonomice, je očekávání. Trh očekává inflaci, kupující začnou výrazněji nakupovat a tím inflaci sami zapříčiní. Stejný výsledek má i jakákoliv situace, kdy jsou kupující vedeni k utrácení peněz a nezvykle většímu nakupování.

Na straně nabídky můžeme také hledat příčiny inflace. Pokud se agregátní nabídka sníží, zvýší se cena produktů a vzroste inflace. Nabídka může být snížena například díky výpadku výroby, přírodním katastrofám či aktuálně v době krize.

Opatření na snížení inflace

Možná opatření vycházejí z příčin inflace, snaží se jít proti nim. Protiinflačně tedy působí snížení poptávky či zvýšení nabídky. Nižší inflaci by měl přirozeně řešit sám trh, tržní mechanismus by měl nastolit rovnováhu. Při vyšší inflaci zasahuje centrální banka prostřednictvím snížení množství peněz v oběhu. Nástrojem může být například zvýšení úrokových sazeb, které zdražuje peníze a motivuje kupující k tvorbě úspor.

Inflace, přirozený jev i strašák

Inflace je poměrně běžným jevem, do jisté míry je zdravá. Problém nastává v okamžiku, kdy inflace dosahuje desítek procent. V historii několik ekonomik postihla hyperinflace dosahující stovek či tisíc procent. Lidé tak téměř během noci ztratili prakticky veškerý majetek. Z hlubší minulosti hyperinflaci zažila například Římská říše či Výmarská republika, v posledních letech třeba Jugoslávie či Argentina.

Deflace

Opačným jevem je ještě deflace. Nejedná se o tak ojedinělý úkaz. Při deflaci cenová hladina klesá a síla peněz roste. Způsobená je zvýšením nabídky či snížením poptávky.