Protekcionismus v USA - má se Evropa obávat?

USA a Donald Trump

Protekcionismus. Pojem, který je v současné době nejčastěji skloňován v souvislosti se Spojenými státy americkými a jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy začaly uplatňovat 25% cla na dovoz oceli a 10% na dovoz hliníku. Cla jsou platná pro státy EU, Kanadu a Mexiko.

Otevřená nebo uzavřená ekonomika

Význam protekcionismu je obecně známý jako akt ochranářství. Stát tím může ochránit domácí ekonomiku na úkor světové ekonomiky. Nejznámějšími opatřeními jsou například cla. Díky obecnému rozšiřování otevřenosti světové ekonomiky a obecnému podporování globalizace dnes existuje jen málo států, které by protekcionismus radikálně uplatňovali (například Severní Korea).

Brexit a další evropské problémy

Obecně po vzniku WTO (Světové obchodní organizace), jejíž součástí je i GATT (General agreement on tariffs and trade), jsou radikální protekcionistická opatření, která by brzdila rozvoj světové ekonomiky, omezena na minimum.
Nástupem Donalda Trumpa na post prezidenta USA se však situace mění. A pro Evropu to bude znamenat nemalé potíže, zvláště pak, když se bude navíc muset vypořádat s Brexitem – odchodem Velké Británie z Evropské unie.
Je obecně platné, že protekcionistická politika podrývá fungování mezinárodního obchodu a cirkulaci světové ekonomiky. Cla mohou vyvolat zvyšování dalších cel a obecně platí zákon akce a reakce. Cla sice můžou být pro domácí ekonomiku nutná, ale i zde mohou zapůsobit negativně.

Německá studie varuje

Podle německé studie Bertelmannovy nadace může Trumpova politiky vážně poškodit i americkou ekonomiku. Podle ní by se v dlouhodobém horizontu (více než 5 let) mohla americká ekonomika snížit o 2,3 procenta, což odpovídá 415 miliardám dolarů. Pro samotné Německo se ztráta vyšplhá pravděpodobně k 0,7 %.
Evropa naštěstí není a nebude největší obětí Trumpových opatření, byť ihned po nástupu do funkce americký prezident zmrazil veškerá jednání o společné obchodní smlouvě mezi EU a USA. Cílem amerických protekcionistických opatření je Čína a Mexiko. I z tohoto důvodu USA podepsaly exekutivní příkaz k odchodu z Transpacifického partnerství.
Spojené státy uplatňují pro Evropu dovozní clo 25 % na lehké nákladní vozy a pickupy a 2,5 % na menší auta. EU má na dovoz aut z USA jednotné clo 10 %. Vyvolání obchodní války tak negativně ovlivnilo americké firmy jako Harley-Davidson, Coca-Cola, Daimler či Ford.

Řešení krize v nedohlednu

Očekávalo se, že kritická situace se bude řešit na summitu největších ekonomik G20, který se udál letos v listopadu. O obchodní válce zde však nepadla ani zmínka. Mocnáři však zemí se dohodli pouze na potřebě reformovat Světovou obchodní organizaci, která je Spojenými státy, a zvláště pak americkým prezidentem dlouhodobě kritizována.
Evropa však nyní čelí mnohem většímu problému, a to je odchod Velké Británie z Evropské unie. Nejnovější zprávy napovídají, že míč je aktuálně na straně Velké Británie, a hlavně britského parlamentu.
To, jak se bude obchodní válka mezi EU a USA vyvíjet záleží hlavně na krocích Donalda Trumpa. Trumpova administrativa totiž dlouhodobě vyhrožuje zavedením cel na dovoz aut z Evropy. To by bylo fatální nejen pro Německo, který je největší automobilový exportér, ale i na ostatní státy a zvláště Česko, které je částečně závislé na německém automobilovém průmyslu.