Krácení dovolené pro nemoc

Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na dovolenou. Pokud pracuje u zaměstnavatele po celý rok a bez problémů, jsou to snadné počty a má nárok na plnou dovolenou. Ve všech ostatních případech však tento nárok mít nemusí.

Nárok na dovolenou

Chceme-li si spočítat, na kolik dní dovolené máme nárok, měli bychom v prvé řadě vědět, kdy nám nárok na dovolenou vzniká. Obzvláště pokud nepracujeme u zaměstnavatele celý rok, musíme začít z tohoto konce.

Zaprvé je třeba zdůraznit, že nárok na dovolenou vzniká pouze u pracovního poměru, na vůli zaměstnavatele je pak přiznání nároku na dovolenou na základě dohody o pracovní činnosti.

Nárok na dovolenou vzniká tehdy, odpracuje-li zaměstnanec minimálně 60 dnů v kalendářním roce. Právě při pracovním poměru netrvajícím celý rok se zde počítá s poměrnou částí dovolené. Zde platí, že za každý odpracovaný kalendářní měsíc náleží zaměstnanci jedna dvanáctina z plné dovolené.

Jestli-že zaměstnanec na tuto dovolenou nedosáhne, získává opět jednu dvanáctinu z plné dovolené, ovšem za každých 21 odpracovaných dní.

Krácení dovolené

Výměra dovolené může být v určitých případech pokrácena, tedy počet volných dní snížen. Pro toto krácení existuje základní soubor pravidel, která najdeme v zákoníku práce.

Jestli-že jsou na straně zaměstnance překážky v práci, které mu nedovolují ji vykonávat, tím může být například omluvená nepřítomnost na základě pracovní neschopnosti, má zaměstnavatel právo krátit dovolenou. Za prvních takto zameškaných 100 dní krátí o jednu dvanáctinu, dále pak o jednu dvanáctinu za každých 21 dní.

Zaměstnavatel má samozřejmě možnost krátit dovolenou i za neomluvenou nepřítomnost, ta může přijít zaměstnance poměrně draho. Za každý jeden neomluvený den může zaměstnanec přijít o jeden až tři dny dovolené. V případě, že zaměstnanec nepracovat z důvodu výkonu trestu, krátí se mu dovolená za každých neodpracovaných 21 dní o jednu dvanáctinu.

Veškeré krácení probíhá v tom roce, kdy pro něj vznikly důvody, nelze ho tedy přenášet. V případě dovolené za odpracované dny a dodatkové dovolené lze krácení provádět jen na základě neomluvené nepřítomnosti.

I po veškerém krácení má zaměstnanec pracující celý kalendářní rok nárok na minimálně 2 týdny dovolené.

Kde to najít?

Otázky dovolené stejně jako další problematiku pracovně právních vztahů upravuje zákoník práce. Přehledně ho máme k dispozici na řadě webových stránek, například na stránkách MPSV.