Směnka jako zajišťovací nástroj – vzor se všemi náležitostmi

Směnka je cenný papír úvěrového charakteru, který je využíván jak mezi právnickými osobami, tak i osobami fyzickými, často „řadovými“ občany. Použití směnky je relativně velmi jednoduché, problémem však může být její vystavení, jelikož musí mít určité náležitosti, aby byla platná.

Směnka jako zajišťovací nástroj

Směnka slouží k zajištění pohledávky, nakládání s ní je jednoduché. Směnka se totiž neváže k žádnému konkrétnímu plnění, u soudu je pak tedy snadno vymahatelná. Běžně je také obchodovatelná, to znamená, že ji lze rubopisem převést na nového věřitele. Lze ji tedy v případě potíží s dlužníkem odprodat společnosti či jiné osobě.

Platnost směnky

Aby směnka splnila svůj účel a skutečně zajistila dluh, je třeba, aby měla patřičné náležitosti. Při jejím vystavení je teda třeba všechny tyto náležitosti zahrnout. Při absenci některé z podstatných náležitostí je směnka neplatná a dluh ztrácí na vymahatelnosti.

Základní náležitosti směnky

Mezi základní a tedy nutné náležitosti směnky patří:

• Slovo SMĚNKA, které je součástí textu. Nelze tedy pouze listinu nadepsat.
• Bezpodmínečný slib či bezpodmínečný příkaz zaplatit, dle toho, zda se jedná o směnku vlastní či cizí.
• Uvést částku, kterou je třeba zaplatit. Toto lze provést dvěma způsoby, a to buď jako konečnou sumu, nebo jako jistinu a úrokovou sazbu v procentech, buď k datu splatnosti, nebo p. a.
• Identifikace dlužníka
• Případné ručící osoby, tedy avalové
• Informace splatnosti směnky, máme tedy jednu z následujících možností: směnku na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po vystavení směnky či na určitý den. Druh směnky tedy souvisí s její splatností, v případě směnky na fixní datum se rovněž uvádí datum.
• Identifikace věřitele
• Místo, kde má být placeno
• Datum a místo vystavení směnky
• Podpis remitenta, případně akceptanta směnky, pokud směnku nevystavuje dlužník.

U vystavování směnky není třeba ověřených podpisů ani speciálních tiskopisů.