Kreditní karty - pro mimořádné výdaje

Pokud si myslíte, že kreditní karty je jakékoliv karty, které máte v peněžence, jste na omylu. Oproti tzv. debetní kartě se v mnohém liší. Debetní karta dovoluje svůj účet přečerpávat maximálně do výše zůstatku, případně do výše kontokorentu, pokud jej máte zřízen. Hlavní účel kreditních karet spočívá v jejich provázanosti s úvěrovými účty.

Jakékoliv použití kreditní karty je čerpáním úvěru a tedy ze zaplacené částky je nutné splácet měsíční splátku a úroky. To ovšem naplatí vždy. Některé finanční instituce nabízejí i tzv. bezúročné období. Pokud stihnete vše splatit v rámci tohoto časového úseku (většinou 45 dní), úroky neplatíte. Pokud to ale nestihnete, připravte se – určité procento dlužné částky se splácí každý měsíc a úroky nejsou nijak zanedbatelné – mohou se vyšplhat přes 25% ročně, což je daň za sumu, kterou si lze půjčit, i za možnost odložit splácení. Splácet můžete třeba úhradou z jiného účtu, inkasem nebo složenkou.

Oproti debetním kartám existují ale ještě další rozdíly. Poplatky za vedení kreditní karty a účtu mohou dosáhnout i několika tisíc korun ročně. O výši poplatků se předem informujte. Také výběr z bankomatu může být u některých kreditních karet znemožněný – jejich účelem je hlavně platit při nákupu.

Půjčit si můžete u některých bankovních institucí až přes půl milionu, většinou se ale úvěry pohybují kolem 100 tisíc korun. Pro získání kreditní karty chtějí banky doložit pravidelný měsíční příjem. Jeho minimální nutnou výši si určuje každá po svém, některé dokonce vyžadují i již nějakou dobu trvající vedení klasického účtu.

V čem je tedy kouzlo kreditních karet? Jsou výhodné v momentě, kdy si chcete pořídit dražší věc (zařízení bytu, dovolenou, vánoční dárky) a tento měsíc na ni již nemáte, ale jste si jisti, že úvěr do krátké doby splatíte. Jen se nezapomeňte ujistit, že bezúročné období je součástí smlouvy (některé banky tuto možnost neposkytují) a že peníze co nejrychleji seženete. V opačném případě zvažte alternativy – např. využití kontokorentu nebo spotřebitelské­ho úvěru.